Příběhy coming outu

To seznámení sama se sebou bylo tak intenzivní, že už nešlo si představit cestu zpět. Všechno se pro mě tehdy v tu krátkou chvilku změnilo, a nezbývalo než se s tou změnou naučit žít… Když vidím sebe v zrcadle, už si skoro nedovedu představit, že to tajemné něco by nebylo mojí součástí. Být lesba je možná politická identita, možná snad i životní styl, ale především je to něco, co je ve vás. I když to s sebou nese mnoho vysvětlování, je lepší žít taková, jaká jsem, než se celý život koukat do tmy na to tajemné něco a čekat, že to zmizí.

Moje CO story – Zuzana – 

Ani nevím, jak dlouho jsem sbírala odvahu to oznámit mamce, měsíc to určitě bylo. Když jsem konečně našla tu správnou chvíli a i dostatek odvahy se slzami v očích jí všechno povyprávěla. S brekem mi nakonec slíbila pomoc, a že to oznámí i taťkovi, se kterým jsem neměla zrovna nejlepší vztah.

18 let v pekle – Shira –

Jedu domů. Odhodlávám se celý víkend. V neděli večer, po celém dni zarytého mlčení, celou dobu si v hlavě přehrávám, jak to řeknu. Maminka se ptá, jestli mi něco je. Říkám že ne, ale vevnitř jsem svázaná strachem, nemůžu se ani nadechnout. Ptá se znovu… „Nic mi není. Jenom…“ „Víš, jak teď hodně telefonuju? Tak je to proto, že někoho mám.“ „Já… jsem lesba.“ „No a?“ (vyděšeně se ptám) „Tobě to nevadí?“ „Ne.“ (nechápu) „Ty jsi v klidu?“ „Jasně, co mám dělat. Hlavní je, abys byla šťastná.“

Coming out je hlavně o tom, přiznat svou sexuální orientaci sama sobě – BobiUfi, studentka sociologie –

Jen jsem to dořekla, rozbrečela jsem se. Nebylo to tím, že bych se bála, jaká reakce bude následovat, ale spíš všechno to napětí, které jsem v sobě doteď držela, potřebovalo nějakým způsobem ven. Očima plných slz jsem se podívala na mamku. Taky brečela. Myslela jsem, že všechno dopadlo špatně, když v tom mě objala a dala pusu na čelo. A tak jsme tam několik minut, vůbec netuším kolik, seděly s brekem a v objetí.

Happy end – Jana –

Vyoutovala jsem se až kolem 30 let. Nejprve sama sobe, poté rodičům, pak přátelům. Rodiče už to tušili… Byla to velká úleva. Mám jeden vzkaz pro všechny- Buďte sami sebou! Život je příliš krátký na to, aby ho člověk trávil s ´nepřiznanou´ identitou.

Příběh coming outu – Gabriela – 

Bylo to pro mě těžké, ale uvědomil jsem si, že já jsem tím slovem, co sloužilo jako urážka. Jsem gay! Cítil jsem se špatně, provinile, jako ten jiný, divný. Velmi mě to uvěznilo, uzavřelo a odřízlo od světa. Bylo těžké s tím žít, zvláště když doma něco takového bylo tabu a ve škole jsem byl kvůli tušení spolužáků o mé pravé identitě šikanován.

Příběh doznání – Kisby –

Když se doma mluvilo o homosexuálech, mluvilo se o nich jako o úchylech, perverzácích, lidech, co kazí morálku a dělají ostudu svým vykrouceným chováním. Nechtěl jsem být na kluky. Nechtěl jsem být něco, za co by se rodiče styděli. Ale nakonec jsem si uvědomil, že nežiji svůj život. Žil jsem život, který mi naši naplánovali.

Vždy je tu někdo, kdo ti rozumí – Thomas Laurent-

Nechtěl jsem to nikomu říct, protože jsem měl strach, že se mi budou smát. Držel jsem to v sobě nejmíň rok a hrozně mě to deptalo, čím dal víc. Chtěl jsem to říct nejprve svému nej kámoši, který byl hodný a bral mě jako bráchu. Sedli jsme si sami na lavičku a já mu řekl, že jsem gay. Úplně v pohodě to vzal a slíbil mi, že to nikomu nepoví. Takže díky bohu to dopadlo dobře. Vůbec jsem to nechtěl říct rodičům. Ale poté, co můj táta jednou viděl doma na stole můj obrázek, jak se líbají dva kluci, musel jsem tátovi povědět pravdu, a on to nakonec vzal dobře. Za měsíc jsem to řekl svým kámoškám i kámošům.

Gay skejťák – Blonder –

Nemohl jsem to slovo vyslovit. Znovu a znovu jsem opakoval: „Mami, já jsem…“. Znovu a znovu jsem do sebe naléval tu moravskou slivovici, až najednou, ve značném alkoholovém opojení, se slzami v očích jsem tu větu dokončil. Mami, já jsem GAY. Toto mi zaznělo z úst a poníženě a v obavách jsem se díval do očí člověka, který mě má na celém světě nejraději. Maminka neváhala ani minutu a odpověděla: „To já přece vím.“

Střední škola – Michaell –

Další den mě ale čekalo dost nepříjemné překvapení. Máma si se mnou chtěla promluvit a celkem narovinu se zeptala, jestli jsem na kluky. Tyto otázky jsou opravdu nepříjemné, normálně by se člověk i přiznal, ale na takovou přímou otázku je těžké jen tak říct „jo“. Začal jsem teda mlžit. Proč si to jako myslí, že to tak není, že si jen nejsem jistý a podobně. Řekla, že si to myslí, protože nějakýmu klukovi píšu miláčku a že ho miluju, tak že si tím asi celkem jistý jsem. Tady mi trochu došla slova. Byl jsem už tak dost v rozpacích z celé situace, a když jsem si uvědomil, že mi prohlíží diskuze na počítači, byl jsem hodně v šoku. Rozhovor jsem alespoň prozatím co nejrychleji ukončil a čekalo mě samozřejmě spoustu přemýšlení.

Coming out – Ondra –


thumbnail-column-3

Celý příběh společně s dalšími příběhy najdete v brožuře „coMing oUt – comingoutové příběhy lidí z MU“ [PDF, 1,06 MB].