• středa 14.5. – Autorské queer čtení – Andrea Vatulíková a Nika Krae

    Publikováno 12.5.2014 od admin Aktuality.

    Lesbická melodramata a gay elfové na jednom pódiu? Přijďte ve středu do brněnského Café JAMU na autorské čtení vycházející hvězdy české queer poezie Andrey Vatulíkové a premiérové vystoupení nadějné autorky fantasy prózy Niky Krae.

    Začátek v 18:00 v Café JAMU (Opletalova 1, Brno). Vstup zdarma.

     

     Událost na Facebooku

     

    Andrea Vatulíková
    Jedna z nejvýraznějších tváří současné (queer) poezie
    Nyní už téměř „akademická“ básnířka přečte z nových „melodramat“, které se objeví v chystané knize „Tvá nahota jsou tvoje šaty“. Její verše, kterým je blízká forma patosu, ale zároveň civilnost a pravdivost vyznání, jsou nyní vyzrálejší, (tematicky) ucelenější. Jsou ovšem stále trefné a Vatulíková ve svých „zářezech“, tnutím do živého, nepostrádá hloubku a melancholický nádech.

    Ukázka z tvorby:

    Noli me tangere

    Nevyzpytatelnost tělesnosti
    Jednakaždá teď schází mi k pocitu
    celistvosti
    Hledáme sebe roztroušení v…
    (On by ty díry člověk ani tak intenzivně
    nepocítil
    zůstal-li by u platonických ideálů
    a dotykuchtivé Múzy poslal do prdele)
    Je pozdě teď křičet
    NOLI ME TANGERE!

    Nika Krae
    Začínající autorka svěží fantasy prózy s vybroušenými charaktery i jazykem… Představí úryvky ze své nedávno dokončené anglicky psané trilogie na motivy světa Dragon Age.

    Ukázka z tvorby:

    “Do you recognize me now?” he asked once he stood against the Crow without his armor and most of his clothing, both of them looking very much the same. Unable to restrain himself anymore, Zevran lunged forward, grasping Mahariel by his shoulders with both his hands tight enough to hurt him; the pain Fawn would be delighted to endure. At that precise moment all the tension, a year of yearning and frustration was vented out as they gripped onto one another, their hands frantically exploring the familiar bodies, both of them panting, groaning, mumbling, imploring. Sinking his fingers deep into tangles of silver hair, Zevran roughly held out the Warden a bit away from him, and then he was on him with abandon that was both beautiful and destructive in its nature. That kiss neither of them would ever forget. The bodies pressed tightly against each other; one of them cold and pale, the other dark and warm, the hands impatiently tearing off that little clothing what remained to be torn off, their mouths open in utter acceptance and tongues exploring and insistent.